kmetstvo, -a n.
k kmet
1. příslušnost ke „kmetům“ 1
2. úřad „kmeta“ 1
Sr. kmetstvie
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 1. 7. 2025).

kmetstvo, -a, neutr., kmetský úřad, Kmetenamt. — Oba poprávci… beřta to na své kmetſtwo Rožmb. 142.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
