kmetstvie, -ie n.
k kmet
1. příslušnost ke „kmetům“ 1
2. úřad „kmeta“ 1
3. poddanství
4. kmetský věk, stáří
Sr. kmetičstvo, kmetilost, kmetstvo, starost
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 2. 7. 2025).
kmetstvie, -ie, neutr., kmetství. —- Kmetský úřad, Kmetenamt: Citatus kmet debet acquirere testimonium domini regis, quia est přisáhl in consilium domini regis et u popravu a v kmetstvie Offic. tab. 91 (v textě lat.), že jest přisáhl v královu radu a u popravu a v kmetstvie tamt. (v textě českém). — Kmetský věk, Greisenalter: kmetſtwie mé senectus ŽKap. 91, 11; do ſtaroſti y kmetſtuie usque in senectam et senium Ol. žalm 70, 18, až do kmeſtwye ŽPod. tamt.; kmetczſtuie (sic) otcě tvého senectam Ol. Sir. 3, 14.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kmetstvie, -ie n. kmetský úřad; kmetský věk
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.