klopotnost, -i f.
k klopotný
1. prudkost, náhlost, nerozvážnost
2. spěch, chvat
Dolož. též v podobě klopnost. Sr. klopot, klopotánie, drznost, všetečnost
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
klopotnost, -i, fem., náhlost, prudkost, Hastigkeit, Drang. — Smilstvo jest ten hřiech, jenž svú klopotnoſtí zatrpočí člověka od nebeské radosti v túhu a hoře ŠtítMus. 65b; ano (smilstvo) svú klopotnoſti zatrpočí člověka od utěšenie duchovnieho ŠtítOp. 38a. By duch chtěl svú klopotnoſti pohubiti tělo ŠtítPař. 78b. To bude jich (mužův) dílo na vinnici, přemoci ty klopotnoſti drzý (sic) ke zlému ChelčPost. 60b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
klopotnost, -i f. náhlost, prudkost
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
klopotnost f. = prudkost, náhlost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.