kloniti sě, -ňu, -ní ipf.
k kloniti
1. komu, přěd kým sklánět se na znamení úcty n. podřízení, čím (zvl. neduživostí, bídou) sklánět se, hrbit se
2. k čemu naklánět se, shýbat se
3. (o slunci) kam chýlit se, zapadat
4. zanikat, hroutit se (?)
Sr. kláněti sě, skláněti sě
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
kloniti sě, -ňu, -níš se ned. klonit se, naklánět se; (čemu) opírat se: počě spáti dřěvu sě kloně opíraje se o strom
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kloniti sě nedok. (dřěvu) = kloniti se (k stromu), opírati se (o strom)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.