klonúti, -nu, -ne pf.
sr. kloniti
1. naklonit se, odkud vyklonit se
2. kam dostat se (zvl. pádem z náklonu), klesnout, upadnout
Sr. kláněti, vklonúti
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
klonúti, -nu, -neš, pftiv., vyběhnouti, padnouti, stürzen; m. klopnúti, srov. klopot a klopotati. — Když hospodyně (t. myš, ve sklepě ukrytá, která si pozvala na hody myš jinou) z dúpce klonu, poče těšiti strastnú onu (t. myš pozvanou) Baw. 52. (Lidé) jak rychle umrau, tak rychle klonau do horaucího pekla Rokyc. Jg. Všichni padnau a klonau těžce do horaucího pekla Rokyc. 36b. (Lidé) velmi rychle v hříchy klonau t. 73a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
klonúti, -nu, -neš dok. vyběhnout; vběhnout; padnout
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
klonúti dok. = vyběhnouti, padnouti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.