kladka, -y f.
k kláda
Jen u Klareta za lat. pessula. Sr. obrtel, spenec, zavěradlo
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
kladka, -y, fem., závora, Riegel; vlastně demin. z kláda, v. t. — kladka pessulus Prešp. 1982, Rozk. 3015, Veleš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².