kléti sě | ESSČ | MSS |

kléti sě, klnu, klne ipf.

pozd. též klnúti sě, klnu, klne ipf.

k kléti

1. (o člověku), že… se zápornou větou zaklínat se, zapřísahat se, dušovat se, zaříkat se, přivolávat na sebe trest v případě nepravdivosti svého tvrzení

2. s kým hádat se, „rotiti sě“

Sr. proklínati sě, zaklínati sě

Autor: Irena Fuková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).

 


kléti, klnu (jednoslab.), -neš ned. klít; kléti koho proklínat, zlořečit, dávat do klatby; kléti sě zaklínat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).