kapánie, -ie n.
k kapati
1. čeho (vody) s čeho (střechy) kapání, odkapávání
2. menší déšť
3. voda odtékající n. vytékající odněkud
Sr. kapalicě, kapanina, krapánie, krópě
Autor: Barbora Chybová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025).

kapánie, -ie, neutr., kapání, das Träufeln. — Osěnie… w kapanyu vzveselí sě rosta in stillicidiis ŽWittb. 64, 11; w kapaní ŽGlossKlem. tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kapánie, -ie n. kapání; menší déšť, přeháňka, sprška
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
