|
|
|
kakost, -i f. k kaký 1. jakost, souhrn vlastností, zvl. vnímatelných smysly, souhrnný charakter 2. s doplňujícím adjektivem ap. vlastnost, charakteristika 3. jur. rozsah, míra, množství Sub 2 zahrnujeme i doklad vezmi sanguinarie kakosti plané, štětky, dubové šišky… z LékFrantA, u něhož nelze zcela vyloučit, že kakost je zde pojmenováním nějaké rostliny a že by bylo možné doklad interpunkčně rozdělit jinak. Přikláníme se však k Machkovu názoru, že současný název rostliny Geranium pratense – kakost, pro který se J. S. Pressl inspiroval právě v tomto textu, vznikl pravděpodobně nepochopením, sr. Machek, Etym. slov.² s. v. K 3: jen PrávJihlA Sr. jakost, jakovost, kterakost Autor: Markéta Pytlíková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 27. 3. 2025). 
kakost, -i, fem., jakost, Eigenschaft. — To, ješto kakoſt slove v tělesné věci neb v duchovní, nenie v bohu: nenie bielý, nenie črný neb barvený atd. ŠtítBud. 87. Tak že by viece chléb neostal v svém bytu, jediné (ostali by) případkové chleba, kakoſti a barvy beze všie podstaty chlebné ChelčRepl. 62a. Buoh jest bez kakoſty dobrý sine qualitate bonus ROl. 2b. Nakazí se mozk a podlé kakoſti barvy bude spuosoben Rhas. 30. Vedlé kakoſti dýmu BřezSnář. 80. — kakoſt qualitas Prešp. 20, SlovBrn. 69; z kakoſti časóv pro qualitate Kladr. Esth. 16, 9; za kakoſt pro qualitate HymnA. 5a. — Srov. jakost. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kakost, -i f. jakost, vlastnost Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kakost f. = jakost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|