kľusna, -y f.
k kľúsě
klisna, kobyla, samice koně
V BřezSnářS dolož. v podobě klisena. K motivaci sr. Machek, Etym. slov.² a Rejzek, Český etym. slov. s. v. klisna. Sr. kľusicě, kľusina, kobyla
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 14. 6. 2025).
kľusna, -y, fem., klisna, Stute. — Pak-li ta kliſſena (sic) nemá ocasa BřezSnář. 199. Že sem dlužen… od kliſen kování KolCC. 110a (1573). — Dial. klichna WintObr. 1, 681, t. II, 142 (ze XVI stol.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².