2.
jen masc., z
jь-nъ, jě fem., z
ja, je neutr.,
pronom.,
stsl. i- (z
jь), ja, je. Je významu původně ukazovacího =
ten, ta, to, is, ea, id; ve významu tom objevuje se nejčastěji v platnosti
zájmena třetí osoby kromě nominativů
on, ona, ono atd.; a přijímá časem — změnou formy souřadné (parataktické) v podřadnou (hypotaktickou) — význam vztažný =
který, -á, -é, qui, quae, quod. Po předložkách bývá
ň- za
j-. Při tvarech významu vztažného, zřídka jindy, bývají enklitické přívěsky
-že, -ž, -ž-to. — I.
jen, jě, je, pronom. demonstrativum, ten, der, is. Kto stačí, by vše vypravil a vše obmyslil! Protož gen žaltářník, zře na moře, pokřikl řka: »Divné uloženie moře«
atd. ŠtítBud. 34 (doklad nejistý, gen snad omylem
m. jest). (Děti), kto ge vie, kak se polúčie na smysle, kto ge vie, bude-li s nimi (matka) v milosti či-li v nemilosti
Štít. uč. 41a (proti tomu
ŠtítMus. 12b: kto to vie), kto
je vie = kdo
to ví. To rozumná nauka japá (pozoruje), kak jest cél ot čeho; ale smysl ižádný geho nevie, z čeho
atd. Kat. v. 1369, smysl
jeho nevie =
toho neví. Bóh geho poraz, ktož j’ho (mistra, mastičkáře) hanie
Mast. 63, jeho, toho poraz. Kristus mlčal jest toho, jímž sě j’ znal, abychom mlčěli také geho zlého, ješto j’ pravda
Štít. ř. 144a,
jeho, toho zlého. Viděl-li by (ty) osla geho,
jenž tebe nenávidí odientis te
BiblA. Ex. 23, 5 a
Ol. tamt. (Město) Jerusalem slúží gemu, jehožto ukřižovalo
Pass. 307, jemu =
tomu; při trhu dosti jest gemu, kto by přijal, do desk poslati
VšehK. 110a. Aby otlúčili gye, již zkušeni jsú střiebrem eos, qui probati sunt
ŽWittb. 67, 31, jě =
ty. Podobni budú gym, již činie to illis, qui faciunt
t. 134, 18, jim =
těm. (Ježíš) činieše znamenie nad nimi, kteříž nemáháchu super his, qui infirmabantur
Koř. Jan. 6, 2, nad nimi=
nad těmi. —
Význam demonstr. drží se i při enklit. -ž(e), v
jen-ž: Phares jednomu jmě bieše, druhý Elifar slovieše, genz byl ot Egypta hrabie a sen pak z Syrska markrabie
AlxB. 3, 33, jenž a
sen, oboje
demonstr., u
Gualth. 5, 30–31: Eliphas iaculo, Pharos ense…, Aegyptius hic, Syrus ille. A w nyz hodinu,
jenž mluvieše Saul, stal sě jest hluk
Ol. 1. Reg. 14, 19, v niž =
v tu hodinu. Ze všěch ujide jediný Straba, tú radú, již gemuz bieše dala baba
DalC. 20, jemuž =
jemu. Nepřátely jeho zobláču hanbú, ale na nemz vzektve svatost má super ipsum autem
ŽWittb. 131, 18, na ňemž =
na ňem. Co jest do toho, gdaž jsú (tvoji bojovníci) měkci vniž mák zralý, w nychz máš u boj statek malý
AlxV. 1093, v nichž =
v nich, v těch. — II.
je- gen. jeho atd. masc. neutr.,
ja- gen. jie fem.,
pronom. personaleer, sie, es, v. on, ona, ono. — III.
jen, -že jenže, -ž jenž, -ž-to jenžto, pronom. relativum, jenž, který, welcher. Krále mého, gen jest v svatém qui est
ŽWittb. 67, 25, jen, jenž; pochválen hospodin, gen nedal nás v jětie qui non dedit
t. 123, 6; šli anjela, yen učiní cestu před tobú mitto angelum, qui
EvSeitst. Mat. 11, 10; ty jsi, gen přijíti máš
Comest. 231b; všecko jednomu na chválu, gense to čta věc za malú sobě ni nám odpočine
AlxH. 10, 7; ten, genze větróm káže
EvSeitst. Mat. 8, 27; genſ jest
Túl. 28b; anjelík, ienſ u bláti (
m. blátě) sě válé
Příp. sv.-jiř.; vosk, ienzto plove
ŽKlem. 57, 9; — z toho, yeſe činíš
Kunh. 147b,
ježe, jež, sing. nom. akk. neutr.; ies sě stalo
Jid. 11; na neſto budeš mieně
Pil. d; stvrď to, gez si učinil v nás
ŽKlem. 67, 29; — ovcě, giez zahynula quae periit
ŽWittb. 118, 176, jěž, sing. nom. fem.; (krve), giez prolita jest
t. 78, 10; — liudu, ienz si vykúpil quem redemisti
ŽKlem. Moys. 13, jenž, jejž, sing. akk. masc.; den, ienſto jest učinil hospodin dies, quam
t. 117, 24; v dól, genz učinil foveam, quam
ŽWittb. 7, 16; kámen, ienzto sú potupili quem
ŽKlem. 117, 22; kamének, genz byl vzal quem
Pror. Isa. 6, 6; potom (král při korunování) vezme meč a jej bohu offěruje,
jenž hrabie, kterýž tu státi bude, vyplatí a před ním ponese
Kar. 93; buoh…, mimo nenz nice nezbylo
Kat. v. 1776; kbelík, w yenzto tu miezku (mízu) sbierají
Mill. 105b; zájem, geyz jest vojsko zachytilo
Ol. Num. 31, 32; (déšť), geyzto hospodin ssielá
t. Deut. 11, 12; já ť sem bratr váš, gieyž ste prodali
t. Gen. 45,4; — (čest), yuz jemu písmo vydává
ApD. 106, juž, jiuž, již (odchylkou
zdlouž. jíž),
sing. akk. fem.; na cěstě, yuz zvolil
ŽWittb. 24, 12; dušě má, giuſto si vykúpil
ŽKlem. 70, 23 tvář, giuzto jest miloval
t. 46, 5; (věc), pro nyuz sě dálil
Hrad. 43a; (matka), gizto buoh navrátil
Pass. 290; přiezn, gijzto ste měli
t. 331; mysl, gijzto sú od boha vzeli
Štít. uč. 70b; — gehoze diela činíš cuius opera facis
HomOp. 152a,
jehože, jehož, sing. gen. (akk.)
masc. neutr.; ot nehoſe naše krščenie jménem nazváno
Ostr.; yehoz diel
ŽGloss. 121, 3; nad syna…, iehoz si potvrdil sobě
ŽKlem. 79, 18; rod, gehozto jest hospodin
t. 32, 12; člověk…, w nyehozto úfajiech
t. 40, 10; dělník, nanhozto požehral pán té vinnice
Štít. ř. 110a,
na ň’ hož; — (búřě), gies sě byli lekli
ApŠ. 112, jiež, sing. gen. fem.; (žádost), giezto nejmieval
Jid. 78; by Čech …na téj hořě, z nyez všicku zemi ohleda
DalC. 2; — blažený muž, gemuzto hospodin nepomieni hřiecha
ŽKlem. 31, 2, jemuž; jáz to dobřě vědě, yemuz býti vašiú hospodú
DalC. 4; — v tom městě, w gems súd bývá
Rožmb. 20, v jemž, v ňemž; dne, w nemz vykúpil jě
ŽWittb. 77, 42; — z země, gieyz diechu Charvati jmě
DalC. 2, jiejž, niejž atd.,
sing. dat. lok. fem.; tu čiešu…, o neyes (sic) syn boží mluvieše
DalH. 30; zemie, gieſto Charvati jest jmě
DalC. 2; hora, w niez si bydlil
ŽWittb. 73, 2; cěstu, po niez bych chodil
t. 142, 8; na cěstě, na nyezto choditi budeš
ŽKlem. 31, 8; cěstu, na nyzto bych chodil
t. 142, 8; noc, w nizto přějdú zvieřata
t. 103, 20; — rúcho, gimſto sě odievajiú
ŽKlem. 108, 19, jímž; — na cěstě, yuz budeš choditi qua gradieris
ŽWittb. 31, 8, júž, jiúž, jíž; pomsta, gijz si nás trápil
Modl. 9b; — jsva bratřencě, giezto našě matka mní, bychvě u moři utonula
Pass. 290, jěž, du. nom. akk. masc.; — dvě dceři, gijzto měl Gallikan, krščeně nalezl
Pass. 282, již (odchylkou zdloužené
jíž),
du. nom. akk. fem. neutr.; — dvěma konšeloma, yuz sě komorník dokládá
Rožmb. 20, júž, jiúž, jíž, du. gen. lok.; — gimazto
s. Petr počě rozprávěti
Pass. 290, jimaž, du. dat. instr.; mezi nimazto řebříma
t. 418; — všicci, gy úfají ve ň omnes, qui
ŽWittb. 33, 23, ji, již, plur. nom. masc.; gize po druhé narodili smy sě
HomOp. 152a; gizto ve ň úfajiú qui sperant
ŽKlem. 33, 23, — sľuby mé, giez rozloži(la) rty má
ŽWittb. 65, 14, jěž, plur. akk. (nom.)
masc.; — vlasti, giez tebe neznaly
ŽWittb. 78, 6, jěž, plur. nom. akk. fem.; vlasti giez si učinil
t. 85, 9; — královstvie, giez jména tvého nevzývaly
ŽWittb. 78, 6, jěž, plur. nom. akk. neutr.; giez mi jsú pověděna
t. 121, 1 ; — w gychto ſwyeſlech in quorum domatibus
Pror. Jer. 17, 13, jich, jichž, plur. gen. lok.; v roviech, gichze nenie pamět
ŽWittb. 87, 6; letóm, w nichzto viděli sme zlosti
ŽKlem. 89, 15; — gymſe královstvo jest upraveno
Túl. 91a,
jimže, jimž, plur. dat.; oni…, gymze sem přisahal
ŽWittb. 94b, 11; kóň a mezh, gimzto nenie rozum
ŽKlem. 31, 9; — gijmyzz (slovy)
Štít. ř. 7b,
jimiž (
odchyl. zdlouž. jímiž). — Bývá někdy
přívlastkem, jako
který: událo sě mu (
s. Arnulfu) do města Trířě jeti, gyezzto město v svém poručství mějieše
Pass. 330, ježto město =
nč. kteréžto město atp.; gijzto věc uslyšav
t. 464; w nemzto vládaní… všě své věci pořádně pósobieše (
s. Arnulfus)
t. 329; w nyezto bolesti (kněžna) dietě porodivši umřěla
t. 338; diábel žalováše (na člověka) a řka: Já ť sem jěšitenstvie, gymzto s’ ty hřiechem rozličně hřěšil
Pass. 397; mezi nimazto řebříma
t. 418; gymzto hodóm
t. 477; w nychto knihách
Mat. 2. — Gims (Jachim) smutnějie chodil, tyem bóh skot j’ho viece plodil
LMar. 8, jímž-tiem, čím-tím. — Proto zákon, nám jemu rovně otplatiti gymz tiemz, jako on trpěl mile, takež my
Alb. 4b,
jímž tiemž, jímž týmž, =
stejným, stejně, podobně; mali dicunt: gymz tymz, id est, si alter mihi bonum facit, ego illi similiter
HusKázD. 92a; třetie pokánie jest, aby (člověk) sě kál gymz tymz
Modl. 71a (podle výkladu tam dále následujícího, kdo
na př. hřešil pýchou, má se káti pokorou
atp.); co jest to, káti sě gymz tymz
tamt. — Některé tvary ustrnuly jako
absolutiva a někdy staly se i
spojkami;
v. jenž,
jež a
ješto.