jednoruký adj.
k jeden a ruka
jednoruký, mající jen jednu ruku
Jen slovníkové doklady za lat. mancus. Sr. bezručec, jednoručec
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 7. 10. 2024).
jednoruký, adj., einhändig: gyednoruky mancus Vít. 92b; srov. jednoručec.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².