jazýček | ESSČ | GbSlov |

jazýček, -čka/-čku m.

dolož. též zazýček, -čka/-čku m.

k jazyk

1. jazýček, malý jazyk, svalnatý orgán v ústech, tlamě n. zobáku

2. med. čípek, uvula

3. co je tvarově podobné jazyku, „ohnivý jazýčekplamen

4. rostlina připomínající některou svojí částí, zvl. listy n. okvětními lístky, jazyk

bot. řebříček (Achillea L.; ?)

jelení jazýček bot. rostlina rostoucí na skalách n. ve vlhké, kamenité půdě, zvl. bindas

volový jazýček, též volový zazýček bot. rostlina s podlouhlými, drsně chlupatými listy, zvl. brutnák, hadinec n. pilát

psí jazýček bot. rostlina s podlouhlými, měkce chlupatými listy, zvl. užanka

K 4: ve významu ‚řebříček‘ za lat. millefolium; forma zazýček dolož. ojed. v LékVodň 284b

Sr. řebřík, řebříček

Autor: Štěpán Šimek

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).

 


jazýček, -čka, -čku, masc., demin. z jazyk; také čípek, uvula, a vůbec co má podobu malého jazyka. — Jazycżkowé ohniví HusPost. 74b. Mnoho hlasuov velmi vznieše, mnohý yazyczek brnieše… na čest té královně žádnéj Vít. 27b. iazyczek (nad hrtanem) druhdy bude oslaben mokrostmi lepkými Rhas. 111. –– Rostl.: jaziczek wolowi buglossa RVodň. 267a. — yazayček Háj. herb. 162a, yazayčky t. 14a, yazeyčky t. 242b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).