|
|
|
javo, -a n. jěvo, -a n. sr. zjěviti sě Jen KlarGlos za lat. serium. Sr. najavo, najěvě, vjavo Autor: Petr Nejedlý, Štěpán Šimek Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024). 
javo, -a, neutr., zjevno, veřejno. Vyskytuje se jenom ve výrazích na javo, v javo, a na jěvě. — Na javo, v javo, anal. také na jěvo ve rčení na javo vyjíti atp.: blud starý novým činem na yawo vynide DalC. 90; vyndú jeho činy na gewo ROtcP. 193, za to na stejném místě v rkp. Roudn.: w yawo, a v rkp. Klement.: na yawo; ten muž svatý… vynide k nie (pústenník ke Kateřině, ze své jatky) na yawo Kat. v. 875; by na yawo nevyšel in palam Lit. Mark. 4, 22, by na yawo nepřišlo Koř. tamt.; přijdú na yawo řěči jeho erit ei respectus ex sermonibus Ol. Sap. 2, 20 (překlad odchylný); když na yewo příde obyčej řádu učedlníkóv apoštolských ChelčPař. 183a; ktož pravdu činí, póde ť na yawo k světlu Štít. uč. 49b; pak-li tuto řěč na yeuo vyneseš Ol. Jos. 2, 20; (porozenie), kdyz sě na yawo vyvede cum se eduxerit t. Sap. 4, 2; na gewo palam MamA. 32b; — na jěvě, srov. stsl. javê manifeste: mému sě snu okojte, neb sě ten, ač bóh ráčí, po méj čsti na gyewye zračí AlxV. 1333, na jevě oppos. sen; (Malchus, přespav mnoho let) všeho města proměnu uznamenav počě mysliti, ve sně-li sě toto jemu děje, či-li na giewie Pass. 366, ve sně-li se jemu to zdá, či-li na gewie OpMus. 22a (místa stejná); (Kateřina) prociúti a vzhuoru vstavši uzře na gewie… prsten Kat. v. 1095; netoliko byl o tom myslil na gewe (sic), než i ve spaní a ve sně sě s tiem obieral Tkadl. 45a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
javo, -a n. zjevnost, zřejmost, veřejná známost; na javo najevo, ven; veřejně, okatě; uzřě na jevě uzřela při bdění, ve skutečnosti (nikoli ve snu); v. též najavo, najěvě, vjěvo Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
javo; na javo = najevo, ven; 6. sg. na jěvě Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|