jablo, -a n.
Sr. bulh. jablo. Jen PasMuzA. Sr. jabléčko, jablko
Autor: Barbora Hanzová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
jablo, -a, neutr., jablko, Apfel; ir. abull, sthněm. apful. Slovo do kelt., germ. a slov. přejaté, snad z malum abellanum (Abella v Campanii, město proslulé svými jablky) Mikl. Etym. Wtb. a Kluge5. — (Jidáš) v ten sad vskočiv počě yabla chvátajě česati Pass. 157; v rkp. mladším a v otisku: gablka. A ta yabla pobrav přěd Pilata nesl Pass. 158.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jablko (dvojslab.), jabko, jablo n. jablko
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.