hřbet v. chřbet
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
chřbet, -řebta/-řebtu, též -řbeta/-řbetu m.
dolož. též hřbet, -řebta/-řebtu, též -řbeta/-řbetu m.
1. hřbet, záda
chřbet obrátiti (ke) komu dát se na útěk před někým
2. zvl. med. hřbet, horní část zad
3. kožešina ze hřbetu zvířete užitá k podšití a zateplení, n. ozdobě svrchního oděvu
4. oděv ušitý z kožešiny ze hřbetu kožešinového zvířete
5. čeho vršek, vrchní vyvýšená část
Dolož. též křbet
Autor: Marek Janosik-Bielski, Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
hřbet, hřbet-, v. chřbet,
chřbet-.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
chřbet, hřbet, -řebta, -řbeta m. hřbet, záda; chřbet obrátiti dát se na útěk
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.