hyzd, -a/-u m.
k hyzditi
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 13. 3. 2025).

hyzd, -a, -u, masc., Hässlichkeit; z gyd-, srov. dial. hydný = ohyzdný Bart. zlín., pol. hyd, ohyda, ohydny z češt. — hyzd turpitudo ApatFr. 45b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
