hvězdomluvník, -a m.
k hvězda a mluviti
hvězdopravec, astrolog, kdo zkoumá vliv hvězd na pozemské dění
Jen Mam. Sr. hvězdář, hvězdník, -a, hvězdomluv, prorokohvězdník
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
