hvězdnatý adj.
k hvězda
astr. „hvězdnaté nebe“ osmá nebeská sféra, kde se nacházejí nebloudící hvězdy, stálice
Jen Hvězd. Další doklady po roce 1500. Sr. hvězdnicě, firmament
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
hvězdnatý, adj., gestirnt, sternvoll RešSir. Jg.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².