hustota, -y f.
k hustý
1. čeho (celku složeného z jednotlivin) hustost, hustota, hustý (těsný) výskyt něčeho
2. čeho (tekutého ap.) hustost, hustá konzistence
3. hustý porost, houští (?)
Sr. hustina, hustost
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 28. 6. 2025).
hustota, -y, fem., hustost, množství: však jim nebieše do smiechu, pro hustotu nevidiechu sebe, jediné patřiechu do nebe Baw. 243.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².