hrbek, -bka/-bku m.
chrbek, -bka/-bku m.
k hrb
1. hrbolek, výčnělek
2. malá terénní vyvýšenina, hrbol
Sr. hrbol. Doloženo též jako vl. jm. osobní
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
1. hrbek, -bka, -bku, masc., demin. z hrb; hrbek gibellus Prešp. 73, Rozk. 83. — Příjm.: Hrbek TomZ. 1391 n 59, Jan Hrbek UrbChotěšA. 10b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
2. hrbek m. chrbek, v. t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².