hotovost, -i f.
k hotový
1. čí, k čemu, čeho připravenost, odhodlanost, ochota (k něčemu; sr. StčS s. v. „povolnost“ 2)
2. k čemu, čeho náklonnost k něčemu, náchylnost k něčemu
3. čeho, k čemu horlivost, zanícenost, nadšení pro něco
Sr. nehotovost, hotovnost, ochotnost
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 14. 6. 2025).
hotovost, -i, fem., Bereitschaft, Bereitwilligkeit. — (Spasitel) ukazuje hotovoſt k uslyšení HusPost. 21b. — hotownoſt (sic) promptitudo Prešp. 1364, omylem m. hotovost.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hotovost, -i f. pohotovost, ochota
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
hotovost f. = pohotovost, ochotnost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.