hotoviti, -v́u, -ví ipf.
k hotový
co komu, ojed. ke komu činit přípravy na něco, připravovat, předem chystat
Sr. hotovati
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
hotoviti, -v́u, -víš, impftiv., hotovým činiti, připravovati, fertig machen, bereiten. — (Alexander) káza sě všěm hotowyty AlxV. 2166, AlxVíd. tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hotovati, -uju, -uješ, hotoviti, -v’u, -víš ned. chystat, připravovat, zhotovovat, dělat; — hotovati sě připravovat se; zbrojit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.