homota | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

homota, -y f.

hmota, -y f.

1. med. nežádoucí tekutina, „vlhkost“ v těle, zvl. hnis, sraženina hustě naplňující něco

2. hmota, materie, základní n. podstatná látka, jež vytváří hmatatelnou stránku věci ap.

Sr. I. Němec – J. Horálek a kol.: Dědictví řeči, 1986, s. 176–178

Sr. hmatati, mokrost, vlhkost

Autor: Štěpán Šimek

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 5. 2024).

 


hmota, homota, -y, fem., vlhkost v těle, talov (materie), pak látka lat. materia; Eiter, Materie, Stoff. Je jen v češtině, trvám že z lat. humectus = vlhký, a znění vlastnější bylo by tedy homota. Srov. střhněm. matërje = Stoff atd. a také = Flüssigkeit im Körper, Eiter (Lex.). Podobnost hlásková se hmatati vede ke kontaminaci významů, o čemž v. s. hmotný. — Prvá příčina (otoku) jest přítomnost homoty neb mokrosti v těle člověčím Sal. 208. A homota, v nížto stává se proměna neb vtělenie neb nakaženie to, vlhká ť jest a lepká a znamenie, že ostrost mléka s takovú homotu jest příčina té nemoci t. 215. Studených věcí nepřikládaj na otok, ať by se homota jeho k srdci neobrátila t. 284. Druhdy ta homota jest horká a druhdy studená t. 338. Když není bolest trhavá ani náramná, znamení ť jest, že jeho (t. výru) hmota jest studená Sal. Jg. Od zpráhlé neb připálené homoty Sal. 216. homota, v nížto stává se proměna t. 214. Suché chrásty neb lišej stávají se z jedné hmoty wodne krve slané t. 400. Hmota prvotní primordialis materia Lact. Jg.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


hmota, homota f. vlhkost v těle, hnis; látka, hmota
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


homota v. hmota
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


hmota, homota f. = vlhkost v těle, talov
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


homota v. ha-
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).