holubička, -y f.
k holubicě
1. holubička, malá n. mladá holubice
2. expr. milovaná žena, milenka
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024).
holubička, -y, fem., demin. z holubicě. — Milá holubyczko Kat. v. 1070 (rozumí se sv. Kateřina). Přežádúcí holubiċko…, račiž tento list přijieti Baw. 142.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².