hodlovati, -uju, -uje ipf.
k hod
co k čemu přizpůsobovat, upravovat něco, aby to bylo vhodné, přiměřené
Sr. přihotovovati
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 29. 5. 2024).
hodlovati, -uju, -uješ, impftiv., činiti, aby co bylo vhod, přiměřené, anpassen; z hod. — (Zedník kamenie) teše, dlabá, k tomu každé miesto hodluge, na kterémž chce které mieti ŠtítPař. 63b; zedník… rozličné kamenie obierá k rozličné věci, teše je, dlabá, hladí, jakož on vie, hobluge (sic), k kterému miestu chce který mieti ŠtítBud. 160, omylem m. hodluje. Práce jest to, dětinskému vtipu, když tvého nemůže stíhati, svůj vtip hodlovati coaptare HrubPetr. Jg.; hodlovati svůj vtip k čemu accomodare Troj. Jg.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hodlovati, -uju, -uješ ned. činit, aby něco bylo vhodné, přiměřené: přizpůsobovat, přitesávat apod.: hodlovati svój vtip k čemu
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.