hořější adj.
sr. hořějie
1. (o území, nemovitosti ap.) horní, hořejší („hořější“), umístěný v horní části celku
2. v textovém odkazu výše uvedený
Sr. hořějní, ant. dolejší. – Též jm. pomíst. Na hořejšiem a součást jm. míst.
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
hořější, adj. kompt., der obere, obige; z adv. hořě, v. t. — Vstúpil (Petr) na horzieyſie ponebie ascendit in superiora Koř. Skutk. 10, 9.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hořějní, hořější adj. horní, hoření, hořejší
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.