1. (ve funkci gen.) ptáka n. ptáků: zatiem povezú pardusy, lvy hi mnohé velé štrusy hi což jiné ptačie sběři AlxB 194; aby snad oklamáni jsúce učinili sobě … podobiznu … ptačí pod nebem létajících i žížělnú BiblOl Dt 4,17 similitudinem … avium

2. (o části těla) ptačí, vlastní ptáku: pro rozličnost ptačieho peřie ComestC 73r; nehty jeho jako nehtové ptačí BřezSnářM 11r

barvami pera ptačieho v. pero 1

3. (o masu ap.) ptačí, pocházející z ptáka: jinéhoť jiesti nemají [pidimužíkové], ptačie vajéčka, jenž zbierají BawArn 4505; oni sú mněli, by to tělo [Kristovo] měli jiesti jako maso ptačie neb jiného hovada RokJanB 107r

4. (o zvuku) ptačí, vydávaný ptákem: již by čas protivu zoři, když bývá křik ptačí zboři AlxV 674; že sě chovali [mudrci] ot měst, ot hradóv, ot sadóv, rozkošného pěnie ptačieho, zvuka vodného AlbRájA 7r

5. (o hnízdu) vytvořený ptákem: když jda po cěstě, nalezneš na zemi nebo na dřěvě hniezdo ptačie BiblOl Dt 22,6 (též BiblLit) nidum avis

ptačie hniezdo bot. rostlina z čeledi miříkovitých, zvl. „olešník“, „smldovník“: daucus olšeník vel ptačie hniezdo RostlStrah 81

6. (o pasti ap.) ptačí, určený na ptáky: cassidile ptačie posada SlovOstřS 68; cassis significat ptačie siet SlovKlem 35v

7. (o lovišti) vymezený pro lov ptáků: lovy ptačie toliko pletkami anebo skřečením abych jímal skrze svú čeled ListářRožmb 1,68 (1424); hrad svuoj … s lovy zvieřecími, rybími i ptačími … prodal [Jiřík z Bišofsheimu] ArchČ 9,362 (1493)

8. (o poplatku) placený za ptáka: rozumějtež o ptačiem a zvieřěciem aneb dobytčiem vergeltu, to jest odkladných penězích PrávSasE 131v

9. ptačie kúzlo ptakopravectví, věštění z ptačího letu, zpěvu ap.: et observavit auguria a přídržal se kúzla ptačieho MamKapR 26v (4 Rg 21,6)

10. ptačí prorok ptakopravec, kdo věští z ptačího letu, zpěvu ap.: augur ptačí prorok SlovOstřS 62