hluk, -a, -u, masc., hřmot, křik, prudkost, nepokoj, Lärm, Geschrei, Unruhe, Ungestüm, pak zástup hlučících, zástup, hromada, sbor lidí atd., Schar, Haufen, Menge. Stsl. glъkъ sonitus, psl. gъlkъ. Strany významu křik-zástup srov. nč. hluk = křik a demin. hlouček = malý zástup. — Hlédajíc pravdy, spatřujíc múdrost pokryjem sě rozbrojného hluku tohoto světa ŠtítBud. 83. Ktož by byl v boze upokojen od hluku neprazdni t. 76. Púšť jest, spustiti z srdce hluk žádanie tělesného Štít. ř. 244a. Chce-li (vdova) ráda bez hluku býti na modlitbách, ale zavři se v svém pokoji… Štít. uč. 50a. hluk sonitus Prešp. 145, Rozk. 251. w hluk in tumultum Ol. Ezech. 23, 46; hluk sbořový tumultus turbarum Pror. Isa. 17, 12; uslyšěv hluk lidský volající tumultum populi vociferantis Mus. Ex. 32, 17; hluk bojový ululatus pugnae Ol. Ex. 32, 17. V tom pobití i v tom hluku AlxV. 1638, v hluku bitevním. — Diábli ji (duši) potkali hlukem cum impetu Brig. 183, hluk = impetus; velikým hlukem stádo strčeno jest v moře magno impetu Koř. Mark. 5, 13, v Bibli 1857: s velikou prudkostí. — Vešken hluk hřiešných lidí Modl. 5b, vešken zástup, sbor, všecko množství. Vešken hluk neb zbor zlých lidí HusE. 1, 68; omnium malorum cumulus hluk HusKázD. 167b. Zbor neb hluk všech vyvolených HusE. 1, 45. (Zákonníci) sú sě množstvím neb hlukem ohradili HusPost. 168b. Z nich (stolic) jest nesčastný hluk zlých duchóv spadl Kruml. 393a. Sebrav sě ve všem hluczye quando concio congregata est Ol. Deut. 18, 16. Bieše před domem veliký hluk na všaký den pro ty reky Baw. 271. Trój hluk lidský caterva HymnOpav. 170b. (Ježíš) uzřel hluk plačící ChelčPost. 273b. (Antenor) přijem k sobě hluk slušné čeledi vsede na lodí Troj. 45a. S hlukem rytieřóv Nikod. 113a. hluk contubernia (sic) BohFl. 839, Vocab. 175b, Veleš. Po zástupiech i hlucziech per turmas, cuneos Ol. Num. 1, 52, zástup, oddíl vojska; po zástupiech i hluczyech Mus. tamt.; hluk cuneus MamD. 298b, MamE. 309a. Dva a padesát spolkuov to slove hluk, a hluk bude třináct set; deset hlukuow to slove tém Háj. 249a (tak prý ustanoveno za Přemysla 1268). Král nikdy bez hluku nenie NRada 408, hluk = zástup, komonstvo. (Císař) na své pomocníky w hluku zavola Kat. v. 2737. Od toho máš sjezdy s zadu, aby (ty, králi) ukradl sě jim všem z uočí, veždy sě od hluka dále NRada 1368. Tehdy orel sta přěd králem, ano již zvieřat hluk taký, ani sě přěd králem brojie t. 20, zvířat (čtvernohých) hluk, zástup, množství. — Našich pěti smyslóv hluk Kruml. 216a, sbor. A tak móžem tú hlučnú cestú rozoměti ta srdce, v nichž jde rozličných myšlení hluk veliký a rozbrojný ŠtítBud. 149, hluk, zástup, množství myšlenek. Šestá přiekaza jest bydlo se zlými, jichž by příkladem (člověk) zlého sě přijal, jda po hluku ŠtítMus. 127b, jda po hluku = se zástupem, srov. nč. jíti se stádem, ve stádě; ale sbožný nepójde po obecném hluku ve zlé t. 127b. — Což jich bieše při tom hluku NRada 109, což koli jsú při hlucze Kat. v. 3083, při hluku, při hlucě, pohromadě. Chodiechu s ním (posedlým) přietelé w hluczye Hrad. 11a, v hlucě, v hluku, v zástupu (jednom), pohromadě. Domnievajíce sě (Josef a Marie, o Ježíši), by byl w hluku in comitatu Koř. Luk. 2, 44; domnievajíce se ho býti w hluku Rokyc. 40a. (Vody) v jednom hluku ostanú in una mole Ol. Jos. 3, 13, Br.: v jedné hromadě. — Co (jest) rozličných hlukow nebo pokolení rybích v moři ŠtítPař. 9b, hluk, druh; co jest na zemi těch divných a velikých rozličností mnohotvárných hlukow neb zástupóv tamt. — V ŽGloss. 117, 27 jest: w hluku in condensis; omylem, v ŽPod.: w huſſczyech.

hluk m. hluk, hřmot, křik; shluk, skupení, dav, zástup, houf, družina, oddíl vojska; jíti po hluku s davem; v hlucě, v hluku v davu, pohromadě; při hluku, při hlucě pohromadě

hluk m. = hřmot; hromada, šik, shluk, skupení, sbor, zástup, družina