hanebný adj.
k hanba
1. (o řeči ap.) hanlivý, tupící, (slovně) urážející
2. hanebný, hanobící, zahanbující, způsobující „hanbu“ 5
3. hanebný, bezectný, (o člověku) jednající nečestně, (o skutku ap.) příčící se cti a čestnému konání
zpodst. n. hanebnost, nečestnost, nečestné jednání
4. relig. bezbožný, hanobící Boha, postrádající víru v Boha, jsoucí v rozporu s křesťanským učením
5. (o člověku, skutku ap.) hanebný, nemravný
zpodst. n. hanebnost, nemravnost
hanební údové, hanebné miesto pohlavní orgán(y)
6. (o smrti ap.) hanebný, bezectný, potupný, opovrženíhodný
Sr. hanbivý, hánčivý, hanivý, hanlivý, nečstný, ohavný, potupný
Autor: Miloslava Vajdlová