háv, -a/-u m.
sr. střhn. habe, have
1. movitý majetek
2. co chrání tělo válečníka oblečením n. připevněním, rytířské odění, zbroj
K 2: zř. za lat. armatura, sr. StčS oděnie 4, 5
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
háv, -a, -u, masc., odění, Rüstung. — Z nich (rytířův) každý svój haw jmějieše PassKlem. 105b. haw armatura Prešp. 1754 v kap. de vestibus, Rozk. 2668, Vocab. 175a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².