grunta, -y f.
sr. střhn. grunt
Dolož. též jako vl. jm. míst. Grunta. Sr. grunt
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 6. 7. 2025).
