dárný adj.
k dar
1. štědrý, štědře (roz)dávající
2. dárný pán jur. donátor, dárce nadání, donace (sr. StčS s. v. „nadávcě“)
Sr. darovný, dávajúcí, nedárný, přěščedrý
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 15. 5. 2024).
dárný, adj., štědrý, freigebig: skúpý-li je čili darny Kat. 18; sſtiedry, darny Lact. 55b; — adverb. -ně dárně: darnie dotatim Lact. 242d.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dárný adj. štědrý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dárný adj. = štědrý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.