dychati, -šu, -še, pozd. -aju, -á ipf.
dýchati, -šu, -še, pozd. -aju, -á ipf.
dolož. též dial. dúchati, -šu, -še, pozd. -aju, -á ipf.
1. dýchat, pravidelně se nadechovat a vydechovat; fig. žít, být na živu
2. na koho, co dýchat, dechem působit na někoho, něco
3. čím (ohněm ap.), co (páru) prudce něco vydechovat, soptit, chrlit něco
4. (o větru, fig. o Duchu svatém) vát, vanout, dout
5. relig. fig. (o Otci a Synu) z koho (Ducha svatého) vycházet, pocházet, v koho (Ducha svatého) vcházet
6. fig. (o ďáblu) z koho vycházet, vyzařovat, být cítit
Podoba dúchati dolož. ojed. v NaučBrn
Sr. dúti, otdychati, vanúti
Autor: Barbora Chybová