drzati, -aju, -á ipf.
k drzý
s inf. odvažovat se, opovažovat se, troufat si
Sr. drzěti, drznúti, smieti
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025).
drzati, -aju, -áš, impftiv.,
smíti, osmělovati se, wagen; stsl. drъzati audere. — Mezi velikými lidmi nedrzay mluviti non praesumas
Ol. Sir. 32, 13. Srov. drznúti.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
drzati, -aju, -áš ned. osmělovat se, odvažovat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.