dotad, dotud; dotavad, dotovad; -ž; -to; dotadž, dotudž; dotavadž, dotovadž; dotadto, dotudto; dotavadto, dotovadto; adv., vlastně spřežky z předložky do a výrazu adverbiálního -tad, -tud atd., podobného ke stsl. tądu, tądê illac. Je významu místního a časového, = až po to místo, až po ten čas, bis dorthin, bis zu der Zeit, so lange. Když je připojena věta podřízená, bývá příslušné dokad, dokud atd. někdy vyjádřeno, někdy se rozumí. — Hvězda až dotad přišedši nad tiem miestem stala PassDrk. lb, až na to místo. Až dotadto spomohl nám jest pán hucusque Kladr. 1. Reg. 7, 12. Přiď u pondělí, zda ť mě dotud buoh nadělí Hrad. 111b, do toho času (příštího pondělí). — Plakati budu dotud, jeho (Ježíše) nenaleznu dokud (sic) Hrad. 40a. Svatý Kristofor, dokad viery nepřijal, dotad slúl Reprobus Pass. 357. Pokovad člověk nebude živ (spravedlivě), dotawad diábel nad ním atd. Kruml. 247b. Čert v toho Strachkvasa vstúpi a doniudž dušě, dotud z ňeho nevystúpi DalC. 32. A dotad sem toho (t. aby někdo napsal českou kroniku) žádal, donid sem toho právě nezbadal, v to sě nikte nechce otdati DalC. úv. 1. dotawad by jemu viděnie dáno, doňavadž tělo svaté nepochováno Hrad. 22b, dán slepci zrak na tak dlouho, jako trval pohřeb sv. Prokopa. dotad tě přiezen miluje, doněvadž zisk u tebe čije Baw. 122. Tohož veselé dotud by, jeliž všecka ta noc sjide, toliž ľud pak domóv jide AlxB. 5, 18. — dotad sě s ním (Jidáš s bratrem) vodú kropi, až ho popad hi utopi JidDrk. 90, až, že až; dotad lovec rád sě trudí, a(ž) j’ho sotně noc zapudí PilB.; (ch)těl-li bych to vše klásti, co v téj straně měst i vlastí, dotad ti bych řěč rozvláčil, až by (ty) sě snad i rozpáčil AlxV. 669; (Alexander) dotad jézdu v cěstě děla, až přihna do Arbiela AlxV. 2328; dotawad s ním (Prokop se mnichem) tu bydlil, až sě zákonu naučil Hrad. 4a; dotad muši tu horzieczy, až zaplaci najmenší šart Kruml. 438b; dotud budú tací (milenci) šeptati, až se došepcí, že o nich bude i mluveno ŠtítOp. 332a; (ženy) dotud šepcí, až sě něčeho i došepcí nehodného Šach. 30la. — Dosud, bisjetzt: aż dotud HusPost. 17a, nad tím nadepsáno: do tohoto czaſſu; (ty s’) dotowadż slyšěti nechtěl usque ad praesens audire noluisti Ol. Ex. 7, 16; srv. sen hic, které zaniká a do jehož platnosti vstupuje ten pův. = iste. — dotawad usque tunc Otc. 274a; dotowad, až atd. Pass. 308. — až dotowadto usquequo Pror. Jer. 13, 27, omyl m. dokovadto.