dospěti | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

dospěti, -ěju, -ěje pf.

k spěti

1. kam, k čemu (cíli) dospět, dorazit, dostat se

2. čím, pozd. co, čeho dokončit něco, dokonat něco, dohotovit něco

3. co (oděv) na koho („sě“) doobléknout, zcela obléknout, dostat na sebe

4. (o rostlině) dorůst, (o ovoci ap.) dozrát

5. (o člověku, zvířeti) dospět, dosáhnout dospělosti

6. v čem stát se znalým něčeho, zkušeným, zběhlým v něčem

Sr. dokonati, dospievati, dostati sě, pojíti

Autor: Štěpán Šimek

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).

 


dospěti, -spěju, -spěješ, pftiv., dojíti, dosáhnouti jistého cíle jednání, jistého stupně vývoje, dozráti, hotovu býti, das Ziel einer Handlung, den Grad einer Entwickelung erreichen, reif, bereit, fertig werden; impftiv. dospievati, -aju, -áš. — (Řekové v Issu, když proti nim Peršané hnali) za maličko pohověchu, až všichni zajedno doſpyechu; však najprvé král byl doſpyel, a ktož mohl, ten po ňem pospěl AlxV. 1403 a 1404, Řekové spěšně dojeli, král dojel, t. na bojiště; Gualth. 2, 396 sl.: (Alexander) prior urbe relicta fulminat in Persas, sequitur galeata iuventus. Onen juž sedí na koni a sen doſpyew oř juž prohoní t. 1399, dojev na místo určité. Když ciesař jěde na krále uherského, i pojě (s) sebú krále českého…, se ctí by byl z Uher nevyjěl, by byl (s) sebú krále českého neměl; třikrát udeři na stany král uherský, a tolikrát jej pobi král český, dřéve než Němci doſpyegiechu, až jě (Uhry) Čechové potepiechu DalC. 51, dříve než na bojiště (po třikrát) dorazili. Ovoce v krokot doſpielo Jid. 65, dozrálo; kdež ovoce nedoſpyelo, češeš-li je, tratíš dielo AlxV. 975, nedozrálo; (obilí) doſpiewa Otc. 299b, dozrává. Aby mě potom pomněli sirotci, když by doſpiely NRada 770, dospěli věkem, dorostli. (Alexander) zatiem sebra všě své voje i všeliké lidi svoje, a kteříž kak nedoſpyely nebo k vojně neuměli, těm poruči města, hrady v svéj zemi AlxV. 520, kteří nějak nestačili t. pro válku; Gualth. 1, 352: minus periti armorum, minus audaces famaeque minoris. V tu dobu bye juž doſpyelo o korábiech všecko dielo t. 524, práce byla dokonána, hotova. — Prokop dobřě u písmě doſpiel a ve čsti i v kázni prospěl Hrad. 3a, d. v čem. — Bradáči… (k ódě)ňú doſpiechu DalH. 42, d. k čemu, v DalC. tamt.: bradáči řetězem vrata připěchu, za tiem k uoděniú przyſpyechu. Dřéve než mužie (k) kuoňóm doſpyechu, až (dívky) jě jako ptáky jěchu DalC. 13. — (Kněz Oldřich) doſpie tiem dielem rúče Hrad. 8a, d. čím = dokonati co; doniž nedoſpiegeſs vším dielem donec perficias Ol. 1. Par. 28, 20; když (přátelé) tiem všiem doſpiechu, tajně o to radu vzěchu, inhed po knězě poslachu Hrad. 144a, když to vše vykonali; (Šalomoun) dělav dóm i doſpiel jím consummavit eam Lit. 3. Reg. 6, 14, Ol. tamt.; (hrabě) jě sě hradu stavěti…, doſpyew jím, káza všě dělníky zbíti DalC. 39; (Šimon) pospiešil doſpieti zdí jeruzalemskú consummare muros Ol. 1. Mach. 13, 10, pospiešil doſpieti všemi zedmi Mus. tamt.; (židé) všěmi věcmi prospěšně doſpyewſſe rebus prospere gestis Mus. 2. Mach. 13, 16; (lidé) drahým hrobem doſpiewſſe jeho (Alexiovo) svaté tělo schovali Pass. 327; (mniši) hodinami doſpiewayucze pojidú Hrad. 9b, hodinky dokonávajíce; (ty, praví duše tělu) zle s’ sebú i mnú doſpyelo Hod. 86a, ke zlým koncům jsi nás přivedlo. — Ze rčení dospěti čím vyvinulo se rčení dospěti co (akk., srov. klamati koho ze staršího klamati kým, točiti co z točiti čím atp.): dielo ſem doſpiel, ješto s’ mi dal, abych učinil Krist. 93a, dílo jsem vykonal; abych doſpiel dielo t. 53a; (sv. Jan) kázal sobě hrob učiniti, ale ne doſpyety ML. 78a; kněže! rov tvój nedoſpyel jest, kaž jej doſpyety tamt.; kázal meče dělati a oděnie dospiewati z železa ocelivého Baw. 261; (biskup) káže oběd doſpiewati KázLeg. 6a; (bóh) od toho, czoy byl doſpyel odpočinul Štít. ř. 215b; čehož s’ svým tělcem dostati nemohl, to s’ proročským úřadem v svém duchu doſpiel Pass. 279; (židé) všecko prospěšně doſpiewſſe pryč jeli rebus prospere gestis Ol. 2. Mach. 13, 16; když jim to kázanie doſpiel Krist. 42b; — a dále dospěti čeho: spieše by švec doſpyel škorní bez tak dlúhých čépkóv Štít. uč. 94a, zhotovil by škorně v době kratší; někteří hacz na sě doſpyety nemohli Pulk. 38b, nestačili, aby vzali na sebe kalhoty. — Někdy forma psaná dopouští výklad d. čím i d. co: doſpiels jich krmyu parasti cibum ŽKlem. 64, 10 je buď = dospěl s’ krmiu (akk., jako v lat.), buď = dospěl s’ krmiú (instr.); potom tuto offieru doſpiewſſe matka božie s Jozefem z Jerusalema vyšli OpMus. 69b. — Z vazby s akk. vyvinulo se v překladech z latiny také passivum dóm jest dospěn atp.: doſpien geſt dóm náš consummata Ol. 3. Esdr. 7, 5, poňaž by nebyl doſpien chrám donec consummetur t. 6, 28; onde ť stolové zestláni, všiem pokrmem dospiewani Baw. 207.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


dospěti, -spěju, -spěješ dok. dospět, dosáhnout čeho, dokončit, dokonat, završit: dospěl jím (domem) dostavěl jej; provést, vykonat: tu dobu bě juž dospělo o korábiech všecko dielo všecka práce byla dokončena; stačit, stihnout; dospět, dorůst
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


dospěti dok. (něčím) = dokonati, dokončiti, dodělati, provésti něco; — nedospěti = nestačiti; — dospěti kým kam = přivésti koho kam
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).