dospěnie, -ie n.
k dospěti
1. dokončení, skončení, dokonání
2. bibl. čeho (plodu) dozrání
Sr. dokonánie, skonánie
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025).
dospěnie, -ie, neutr., dospění, Erlangung, Vollendung: w doſpyeny in consummatione ŽPod. 58, 14; nezralé doſpyenye immatura perfectio Pror. Isa. 18, 5. — Dospěl s’ jich krmyu, nebo jest doſpienie gich praeparatio eius ŽKlem. 64, 10, v ŽWittb.: przyprawenye geho.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².