|
|
|
domnieti, -mňu, -mní pf. i ipf. domněti, -mňu, -mní pf. i ipf. k mnieti 1. zvl. v pas. koho, co (jako) koho, co, jakého ap. (u)soudit, že někdo, něco je někým, něčím n. nějaký, ipf. pokládat, považovat někoho za někoho, za nějakého 2. s větou obsah., v pas. s inf. n. s part. (u)soudit, v pas. (vz)budit domnění (podezření ap.), ipf. domnívat se, mínit 3. v pas. odhadnout (odhadovat), odhadem určit (určovat), ipf. (neznámé) předpokládat, tušit 4. bibl. v pas. s kým (skupinou) být (za)počítán mezi někoho 5. domyslit se (domýšlet se) na někoho něco špatného, ipf. podezírat někoho z něčeho Sr. StčS pomnieti, počísti Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 29. 5. 2024). 
domnieti, -mňu, -mníš, impftiv., míniti, meinen. — Nedomny krve nevinné prostřěd lidu svého ne reputes Mus. Deut. 21, 8; kto poklne tebe, v kletvě domnyen bude reputabitur t. Num. 24, 9; jako obrové domnyeny ſu ut quasi gigantes crederentur t. Deut. 2, 11. Ježíš bieſſe domnyen (syn Josefův) putabatur filius Joseph Koř. Luk. 3, 23. My smy všickni domnyeny jako pochybilí aestimati sumus nugaces Ol. Sap. 2, 16; byli byſſte domnyeny gſuce mudrzij putaremini esse sapientes t. Job. 13, 5. — d. sě domnieti sě. Co svě sděla, v tom zie zzuie lepſe domnyela AlxBM. 1, 18, domňu sě lepí = myslím, že jsem lepší. Ješitný svobodně urozeného ſye domny vanus liberum se natum putat Ol. Job. 11, 12. Toho (člověka) ſu ſie domnyeli bohem gſuce eum nunc deum aestimaverunt t. Sap. 14, 20. Tak ſie nás domnyei člověk nos existimet homo ut ministros Christi Koř. 1. Kor. 4, 1. (Darius) nechtě, by ſye kto domnyel, by v čem své moci zapomněl, káza sě všěm hotovati AlxV. 957. Což ſie do jeho (Prokopova) vzróstu domnym Hrad. 23a, co se domnívám do jeho vzrůstu, o jeho vzrůstu, d. sě čeho do koho. Řiedký ť ſie naň (na sladovníka) toho domny t. 133a, d. sě čeho na koho; na mě pak zzie něco domny̆ſſ Jid. 169. — Rozmysliti se, uvážiti, dovtípiti se, bedenken, erwägen: v ten čas bez města budieše, by (obyvatelé jeho) ſye lépe nedomnyely a s králem příměřie vzěli AlxV. 2135, by ſie lépe nedomnyely a s králem příměřie vzeli AlxVíd. tamt. — Srov. domňávati sě. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
domnieti, -mňu, -mníš ned. mínit, tušit, považovat: domňu sě lepí myslím, že jsem lepší; zdravě domnieti mít zdravý rozum; —domnieti sě domnívat se, rozmýšlet se, rozvažovat; domnieti sě čeho pomýšlet nač Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
domnieti nedok. = tušiti; — domnieti sě nedok. i dok. = domnívati se; rozmysliti se, uvážiti, dovtípiti se; — domnieti sě čeho = pomysliti nač; — domnieti sě lépe = lepšího mínění nabýti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|