doktor, -a m.
k lat. doctor
1. eccl. učitel, učenec (často světec) přijímaný jako věroučná autorita; „světí doktorové“ církevní učitelé, církevní otcové
2. čeho, v čem doktor, kdo dosáhl doktorské, tj. nejvyšší univerzitní hodnosti v oboru práva, medicíny, teologie, popř. svobodných umění
3. čeho, v čem učenec, vzdělanec, zvl. působící jako učitel
4. čeho (kostela ap.) doktor, čestný titul církevních hodnostářů
Sr. nedoktor, mistr, učenník, učitel
Autor: Milada Homolková