dodáviti sě, -v́u, -ví pf.
k dáviti
čeho dotlačit se (skrze dav lidí) k něčemu
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
dodáviti sě, -v́u sě, -víš sě, pftiv., dotlačiti se, bis wohin sich drängend gelangen: (Matka Alexiova) pro veliký lid tyela syna svého dodawity ſie nemohúc žalostivě křičieše Pass. 326, tyela syna svého dodawyty ſye nemohúc křičieše PassKlem. 131b, pro veliký lid syna svého těla dodawiti ſe nemohúc KázLeg. 84a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dodáviti sě, -v’u sě, -víš sě dok. (čeho) dotlačit se (k čemu): těla syna svého dodáviti sě nemohúc žalostivě křičieše
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dodáviti sě dok. = dotlačiti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.