|
|
|
dáviti, -v́u, -ví ipf. sr. stsl. daviti 1. koho dávit, rdousit, škrtit, dusit 2. (o zvířeti) koho, co dávit, zabíjet (prokousnutím krční tepny ap.); dolož. též fig. 3. co čím tisknout, mačkat, tlačit 4. (o davu) koho svírat někoho, tlačit se na někoho 5. co (hrozny ap.) čím, v čem lisovat, vymačkávat; dolož. též fig. 6. co (víno, olej ap.) z čeho získávat lisováním něčeho 7. koho, co čím utiskovat, utlačovat 8. co (nežádoucího) čím potlačovat, mírnit 9. koho čím trápit, trýznit, sužovat 10. koho hubit, ničit Sr. dusiti, hrdliti, nuziti, podáviti, potisknúti, presovati, tlačiti, utiskovati Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024). 
dáviti, -v́u, -víš, impftiv., tisknouti, tlačiti, drücken, pressen; stsl. daviti suffocare, vlastně premere atd. — Ktož plně dawi výmě qui premit ubera ad eliciendum lac Lit. Prov. 30, 33. Rytieři spletše korunu v hlavu (Ježíšovu) dawili Krist. 99b; korunu (trnovou) v hlavu dawiechu Hod. 44b; tu derlavú korunu jeden kopím dawye (part.) Umuč. 115. (Císař) káza dawyty tu rózhu, aby prošel trn do mozku Kremsm. 92b. Otec tvój přetěžkým jhem nás dauil pressit Ol. 2. Par. 10, 4. Protywnoſtij mye dawijſs si calumnieris me Ol. Job. 10, 3, přeložení volné. Tělo daweno bylo jako v lisiciech Brig. 63; dawen v lisici Hug. 103. Proč jest červeno rúcho tvé jako těch, ješto lisici dawie Krist. 111b, qui torcular premunt. Běli, pokropené olejem dawenym oleo tuso Ol. Ex. 29, 40, Mus. tamt. Cožkoli z hroznóv dauie quidquid de uva exprimitur t. Num. 6, 3. Já pak tiskniech a dawiech zrna v kalich Faraonóv Comest. 45b. Dawiecze víno lisicemi calcantes Lit. Nehem. 13, 15. (Křesťané) sobě to (víno) dawije a presují k pití svému Lobk. 177a. Za ním jdieše veliký zástup, tak že jej dawiechu comprimebant Lit. Mark. 5, 24, dawiechu ho Koř. tamt. — (Žena) když porodí dietě, již nepomní dawu (k tomu glossa nadeps.): bolesti, již má davieci ſie HusPost. 83b. — (Lidé) dauiechu sě tam LAlex. d; (lidé) k tělu s. Alexia vždy ſu ſe dawili, že ledva pro lidský dav jsú vešli do kostela OpMus. 6a; lidé… vždy ſe dawiechu k tělu svatému KázLeg. 84b; Dawte ſye, aby vešli úzkú cěstú Štít. ř. 13b. A jako těžko ſie dawiti proti ostnu, tak bude těžko všeliké křivotě proti pravdě ŠtítBud. 228; těžko j’ dawiti ſe proti ostnu t. 14. — Jsú ť i jiné věci zlé, jimiž se lidé dawij ChelčP. 6a, tisknou, utiskují. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dáviti, -v’u, -víš ned. tisknout, tlačit; stlačovat, lisovat; utiskovat, utlačovat Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dáviti nedok. = škrtiti, tlačiti, tlouci, utlačovati, utiskovati; — dáviti sě = tlačiti se, hrnouti se Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|