dnieti, -ěju, -ie ipf.
k den
neos. dnít se, rozednívat se
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
dnieti, dněju, dnieš, impftiv., rozednívati se, tagen; z dьnêti. — Na zajtřie král, když dnyelo, poslal dva trubače GestBř. 79a, když dnyelo GestKl. 201. Když (Samuel a Saul) sú ráno vstali a již dniſſe cum iam elucesceret Kladr. 1. Reg. 9, 26, ano již dnyeſſe Ol. tamt; ano již dnie BřezSnář. 69. dnieti Lact. 193a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dnieti, 3. sg. dnie ned. rozednívat se: již dnie, dnieše; když dnělo
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dnieti, dníti nedok. = rozednívati se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.