dnes adv.
1. dnes, v den promluvy
dnes pátý den ap. ode dneška za pět dní ap.
dnes týden ap. (u výrazů dokonavého děje) (právě) před týdnem
od dnes (u výrazů dokonavého děje s určením časového úseku) ode dneška, počínaje dneškem (sr. „ot B/3“)
2. v tento den, v uvedený den
3. dnes, v těchto dnech, v této době, nyní
do dnes v. do B 1
po dnes v. po I B 1
Sr. dens
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 9. 5. 2024).
dnes, adv.,
heute; z
dьnьsь, spřeženého z
akk. dьnь sь =
den tento. — Jak sě i
dnes v Litvě děje
AlxH. 7, 1 ; (město), jež Sardis i
dnes slove
AlxV. 1146. Já sem
dnes porodil tě hodie
ŽKlem. 2, 7; dnes ŽWittb. tamt.; dnes Kunh. 149b; dnezz
ApD. d, PilA.; dneſſ hodie
Prešp. 155. Ot prva počátka do dneſs
Hod. 81b.
Srov. dens.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².