|
|
|
denní² adj. denný adj. k dna 1. (o člověku n. části jeho těla) postižený dnou 2. zpodst. člověk postižený dnou 3. (o koření) působící proti dně 4. (o žíle, střevu) tenký 5. třěvo dennie, třěvo denné tenké střevo; střevo, ve kterém bývá dna Autor: Kateřina Rysová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025). 
denný v. denní² Autor: Kateřina Rysová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
denní, denný, adj. z den, Tages-, Učinili… účinek denní ve dni svém fecerunt opus diei in die suo Kladr. 1. Esdr. 3, 4 Z peniezě denníeho conventione facta ex denario diurno Koř. Mat. 20, 2, z peníze za den. Čas denny Ol. Jud. 12, 9. V oblacě dennem diei ŽWittb. 77, 14, ŽKlem. tamt., ŽPod. tamt. Od třetie denne hodiny Jeron. 85b. Před chodem ſwietloſti dennee Comest. 3a; na šestéj službě denney t. 219a. — Adj. ze dna, Gicht-: otok w trzewu dennyem, w tom trzewie, ješto krmě od člověka jdú ChirB. 170b, třěvo dennie, ve kterém dna (colica) bývá, Gichtdarm. — Dennie, denné kořenie v. kořenie. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
denní, denný adj. denní; peniez denní mzda za den Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
denný adj. = denní Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|