dělař, -ě m.
k dělati
bibl. dělař modlitební tvůrce modly, výrobce modly
Dolož. řídce. Sr. dělač, dělák, dělník
Autor: František Martínek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
dělař, -ě, masc., dělatel, Macher, Verfertiger: dyelarzy modlební plastae idoli Pror. Isa. 44, 9.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².