dúbra, -y f.
sr. dúbrava a stsl. dьbrь (?)
pastvina, louka, luh v (podmáčeném, n. na vodu bohatém) údolí, dolíku (?)
Jen u Klareta v kapitole De aqua za lat. tempe
Dolož. též jako jméno řeky, zde nelze vyloučit chybný zápis m. Dúbrava
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
dúbra, -y, fem.: rybník piscina, tempe dubra Prešp. 311 v kap. de aqua (tempe = pascua in montium convallibus DC.); strojené, z dúbrava, v. t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².