cuzoložnicě, -ě f.
k cuzoložník
cizoložnice, smilnice; přen. reform. (o duši) duše hříšníka dávající přednost hříchu, světským věcem ap. před Bohem
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
cuzoložnicě, -ě, fem., cizoložnice, Ehebrecherin. Oba umřěta, to jest czyzoloznyk nebo czyzoloznycze adultera Lit. Deut. 22, 22; cizoložník i czyzoloznyczie Ol. Lev. 20, 10.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².