cuzoložník, -a m.
k cuzoložiti
cizoložník, kdo se dopouští cizoložství
Sr. cuzoložec, smilník, kuběnář
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
cuzoložník, -a, masc., cizoložník, Ehebrecher. — ſ ciuzoloznyki cum adulteris ŽKlem. 49, 18; czyzoloznyky naplnila sě jest země adulteris Pror. Jer. 23, 10; ani sem byl czyzoloznyk Hrad. 144b; onenno jest czyzoloznyk Štít. uč. 112b; smilník aneb czyzoloznik LékB. 19a, czyzoloznyk moechus MamA. 29b, czyzoloznik adulter Prešp. 1089.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².