chytroščě, -í pl. f.
k chytrý
1. dovednost, obratnost; „kúzedlné chytroščě“ kouzelnické triky
2. chytráctví, chytrácký (učenecký) výmysl
3. chytře (obmyslně) nastrojený čin, chytráctví, lest
Slovotvorný archaismus, doloženo řídce a jen v některých tvarech; sr. GbHistMluvn 3/1, 220
Sr. chytročina, chytrost, chytř
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
chytroščě, -í, fem. plur., chytrost, chytráctví, Klugheit, Schlauheit. — Stójte snažně po učení svatého písma…, aby (vy) chytroſſtyem kacierským i pohanským… bránili viery Štít. uč. 78a. Kúzedlník (jest) diábelskými chitroſſtiemi ostúpen tak velmi Nikod. 121b. Kúzedlnými chytroſtiemi Comest. 255b. Zda tě (táže se císař císařové, když se stala křesťankou) jest někto z křesťanóv chytroſtyem(i) mistrovskými otvedl nebo čáry svými obrátil? Kat. v. 2956.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
chytroščě, -í pl. f. chytrost, chytráctví
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
chytroščě, chytroště pl. f. = chytrost, chytráctví
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.